Jak je to s těmi penězi

Rozpočet obce či městské části není jednoduchá záležitost, ale volení představitelé by měli mít alespoň povrchní představu o tom, v jakých částkách se rozpočet pohybuje a co jednotlivá čísla znamenají. Při přečtení dvou článků v deníku Rovnost jsem na pochybách, zda tomu tak opravdu je.
V jednom z článků si starosta Kratochvíl stěžuje, že magistrát dává Bystrci na údržbu silniční zeleně méně (asi o 300 tis. Kč ročně), než za kolik Bystrc tuto údržbu nakupuje u realizační firmy. Pan starosta nejspíš neví, že Bystrc v letošním roce dostala z rozpočtu města Brna na neúčelové dotaci (peníze na cokoliv) o 15 mil. Kč víc než v roce předchozím. Kdyby to pan starosta věděl, asi by se nad tak nevýznamnou disproporcí u financování údržby silniční zeleně vůbec nepozastavoval.
V dalším článku místostarosta Jára řeší parkovací místa a používá formulaci "pokud nebudou peníze". Doufám, že kolega ví, že Bystrc má extrémně vysokou rezervu na běžném účtu, která letos pravděpodobně přesáhne částku 200 mil. Kč (volné peníze použitelné na cokoliv). Tato rezerva roste každým rokem o 20- 30 mil. Kč, dalších přibližně 70 mil. Kč má městská část ve fondu rezerv. Za 20-30 mil. Kč ročně by bylo možné postavit asi 100 míst v parkovacím domě.
Pro neustálé čekání na dotace a jejich čerpání, které je ne vždy chvályhodné, protože je často časově kontraproduktivní, Bystrc nezvládá utrácet své peníze. Současné vedení městské části navíc nemá ani představu, za co by své peníze utratit mělo. Přitom příjmy, rezervy a meziroční změny dosahují takových hodnot, že by nyní většinu velkých investičních akcí z posledních let zvládla Bystrc postavit za své. Místo toho pravidelně můžeme slýchat prohlášení, že na to a to nemáme v rozpočtu peníze, že to my nemůžeme, to musí oni a podobně.

Hana Jindrová,
zastupitelka Bystrčáci